Pracovní setkání – Nadání v mezinárodních souvislostech
Děkujeme všem účastníkům, že se k nám připojili na radnici Městské části Prahy 13, při Pracovním setkání, jehož cílem bylo zprostředkovat aktuální poznatky o nadání a to nejen z hlediska vzdělávání, ale především z hlediska dalších specifik, která se s nadáním pojí s mohou oblast vzdělávání významně ovlivňovat.
Vzájemné sdílení a to napříč skupinami (učitelé, rodiče, pracovníci PPP, psychologové a další) je důležitým prvkem hledání cest, jak nadané jedince (ať už děti, nebo dospělé) podpořit. Neexistuje univerzální návod, který by umožnil pomocí přesně stanovených kroků zajistit podmínky, které budou plně vyhovovat každému nadanému dítěti/žákovi. Doufáme ale, že vám naše setkání přineslo inspiraci a poznatky, které vám usnadní hledání směru ideálního právě pro vás a vaše děti (žáky).
Prezentace a další materiály
Existuje nějaký spolehlivý nástroj pro identifikaci nadání? Nemůže docházet ke zkreslení dvojí výjimečností?
T. J.:
V České republice probíhá identifikace především na základě intelektu a specifických nadprůměrných schopností. Problém je, že intelektové testy měří často aktuální výkon a je pravda, že ten může být zkreslený například sníženou pozorností (např. ADHD), rozdíly v jazykových schopnostech (např. vývojová dysfázie), nebo jinými typy dvojí výjimečnosti. V určitých případech mohou být tyto překážky překonány, nebo zmírněny volbou správných testů – například těch, které se zaměřují na jiné oblasti než je verbální složka.
Zkušený diagnostik by měl být schopný všímat si některých souvisejících rysů, které ho povedou k dalšímu prověřování i v případech, kdy nebudou školní výsledky a výsledky výkonových testů odpovídat očekávání.
V zahraničí existují různé škály věnující se i projevům v chování, běžným reakcím, které mohou pomoci odhalit i skryté aspekty nadání. V ČR se ale nepoužívají příliš běžně.
V současné době se často mluví také o dynamické diagnostice – tedy o případech, kdy používáme běžné metody, ale ne podle univerzální metodiky. To, že dítě odpoví jinak, než je podle manuálu správně, je impulsem ke sledování způsobu myšlení. A tohle je jeden z přístupů, který mi dává smysl.
Jak podpořit přípravu nadaného dítěte pro přijetí na víceleté gymnázium? A je toto obecně pro nadané děti vhodné?
T. J.:
Co se týče přípravy, velmi záleží na nastavení dítěte.
V českém jazyce je důležitá především schopnost číst s porozuměním, obecně bývá problém se slovní zásobou a znalostí ustálených slovních spojení. U dětí připravující se na osmileté gymnázium bývá v českém jazyce často problém neprobrání druhů a vzorů přídavných jmen a způsobů sloves. U šestiletých gymnázií obsah z českého jazyka bývá probrán, naopak je potřeba si podle testů a specifik požadavků zmapovat matematiku.
Jelikož se ale princip úloh často opakuje jen s jinými čísly/slovy a kontextem. Je proto možné testy na přijímací zkoušky do určité míry natrénovat – například podle testů z předchozích let dostupných na stránkách Cermat.
Neméně důležité je věnovat pozornost rychlosti (nácvik) a práci se stresem. Je vhodné si vyzkoušet také princip vyplňování, podobu záznamového archu a podobné související oblasti.
Co se týče vhodnosti či nevhodnosti, hraje roli nastavení dítěte a způsobu výuky na konkrétním gymnáziu.
Na jednu stranu gymnázium často poskytuje další kognitivní podněty a rozvoj potenciálu, na druhou stranu může být výuka na gymnáziu náročná pro děti, které mají problém vyrovnat se s vnějším tlakem, obávající se selhání,… Zároveň nemusí být gymnázium vhodné také pro děti, které chtějí mít dostatek prostoru na realizaci ve volném čase.
Vždy je důležité zvažovat různé faktory, které mohou při rozhodování hrát roli. Gymnázium může být pro děti vhodné a nemusí, vždy je to individuální.
Děti by tak měly znát specifika s gymnáziem spojená, využít dny otevřených dveří a aktivně se podílet na rozhodování – už proto, že vnitřní motivace může být zásadní pro přípravu na přijímací zkoušky.
Jak pracovat s dětmi, které se vyhýbají soutěžím ze strachu z prohry?
T. J.:
Neexistuje úplně univerzální návod. Je důležité vnímat příčiny odmítání účasti. Nechce dítě soutěžit, protože nechce selhat? Protože se bojí, že zklame ostatní? Protože se bojí posměchu ze strany vrstevníků? Nebo nevidí důvod, proč by vlastně mělo soutěžit? Je prostředí dostatečně bezpečné a jaké má zkušenosti se zpětnou vazbou dospělých? Jaký význam se výhře či prohře přikládá? Jak k ní přistupují rodinní příslušníci (nejen k prohře dítěte, ale i k vlastní prohře)?
Obecně vnímám jako důležité budovat u dětí určitou odolnost, odvahu riskovat, schopnost překonat i neúspěch.
Na druhou stranu není nutné nutit dítě do soutěžení nutit za každou cenu, odolnost lze budovat i jinými způsoby. Někdy se ochota mění s postupně dozrávající centrální nervovou soustavou, nebo v důsledku dalších faktorů.
Co se týče otázky motivace, je vhodné cílit na tu vnitřní. Dává to dítěti smysl? Nebo se nechce zapojit proto, že mu obsah soutěže přijde nelogický a nesmyslný? Jako ztráta času?
Co dělat s nedostatkem motivace u nadaných studentů?
T. J.:
Z hlediska psychologie je efektivnější vnitřní motivace oproti té vnější. Proto je vhodné pomoci žákům najít jejich vlastní důvod, proč by se měli dané činnosti věnovat. Využít jde například cvičení přiložené v materiálech z tohoto Pracovního setkání, jehož autorem je Mojmír Mykiska.
Dále je vhodné věnovat pozornost možným zdrojům demotivace. Je dítě v rámci školy v dlouhodobě nedostatečně podnětném prostředí (například ve škole), což vede k rezignaci? Snaží se splynout se skupinou, aby se začlenilo mezi vrstevníky? Nebo pro ně činnost nepředstavuje dostatečnou výzvu a nemají motivaci se jí věnovat, protože je pro ně příliš snadná? Náměty na hledání příčin je možné najít v prezentaci Mojmíra Mykisky v části o podvýkonnosti.
Jaké jsou v Praze volnočasové aktivity pro nadané děti?
T. J.:
Obecně některé školy nabízí kluby nadaných dětí, jejich kvalita je však značně odlišná na základě toho, kdo tento klub vede. Mnohdy je proto jednodušší zaměřit se spíše na konkrétní zájmy, než na nadání jako takové.
Při zaměření na vědu mohou být vhodné také aktivity jako je projekt Zvaž vědu, nebo Letní akademie Discover. Zajímavé mohou být také aktivity Akademie věd, jako je Týden akademie věd, nebo Týden mozku. Jsou to ale spíše jednorázové aktivity než pravidelné aktivity.
Další možností je propojení s dalšími nadanými dětmi. Projekty, které toto usnadní, se v současné době připravují. Rodiče nadaných dětí z různých oblastí ČR je možné kontaktovat také prostřednictvím sociálních sítí – například FB My dospělí od nadaných.
(Nejsem z Prahy, ale pokud má někdo konkrétnější tipy, tak je uvítám. 🙂 )
Jaké jsou parametry škol, které umí podporovat nadané žáky a jak zlepšit inkluzi nadaných ve školách?
T. J.:
V tomto případě by bylo na místě systematické řešení na úrovni státu, který by podpořil přípravu učitelů, metodik a začlenil nadání do RVP. Jelikož ale v rámci školství v této chvíli není nadání prioritou, můžeme mluvit spíše o tom, co mohou udělat jednotliví učitelé a ředitelé škol.
Ze zahraničních výzkumů vyplývá, že pedagogové vzdělávaní v oblasti nadání mají pozitivnější přístup k této skupině žáků, což pomáhá u nadaných snižovat akademické stresory. Akademické stresory spočívají například v nereálných očekáváních a stereotypních představách ze strany učitelů. Proto je příprava pedagogů a boj se stereotypními představami o nadaných žácích základem pro přípravu otevřeného prostředí (na to poukazují i zahraniční výzkumy).
V zahraničí se osvědčilo začít vzdělávání od ředitelů škol, protože když oni přijali přítomnost nadaných žáků jako normu, mohl pozitivně ovlivňovat přístup dalších pedagogů.
Obecně je důležité znát specifika, která mohou být s nadáním spojená a mohou ovlivňovat vzdělávací proces. Nejedná se jen o kognitivní schopnosti, ale také o odolnost vůči stresu, smyslové vnímání, morální senzitivitu a další oblasti.
Cílem není najít nějaký dokonalý recept na to, jak pro každého nadaného žáka připravit optimální prostředí. Důležitější je ochota porozumět tomu, že nadání nespočívá jen v inteligenčním kvocientu a ve spolupráci s rodiči, žákem a pedagogicko-psychologickou poradnou hledat takové cesty, které mu usnadní fungování ve škole.
Důležité je také uvědomovat si možnost výskytu dvojí výjimečnosti. Někdy dochází k tomu, že zatímco je intervence zaměřena na práci se slabými stránkami, nedostává žák podněty k tomu, aby rozvíjel oblasti svého zájmu. Na druhou stranu nejde pouze rozvíjet nadání a nevšímat si těch slabých stránek, protože při vhodné a včasné intervenci se dají v některých případech ovlivnit.
Určitou inspiraci mohou poskytnout prezentace z Pracovního setkání zaměřené na rysy nadání (Tereza Jánská) a podvýkonost (Mojmír Mykiska).
Světová rada pro nadané a talentované děti vydala publikaci Globální principy vzdělávání nadaných. Ta zatím neexistuje v českém překladu, v roce 2022 byl ale jejich obsah prezentován v českém jazyce PhDr. Evou Vondrákovou na konferenci Talent na školách. V současné době prochází globální principy v originální verzi revizí a připravuje se překlad do českého jazyka.
- Sylvia B. Rimm – Why Bright Kids Get Poor Grades and What You Can Do About It: A Six-Step Program for Parents and Teachers (3rd Edition)
- Globální principy vzdělávání nadaných
- Konference Talent na školách
- Eva Vondráková – Globální principy vzdělávání nadaných
- Hava Vidergor – Předvídavé myšlení
- Jessica Potts – Výzvy, které učitelům přináší vzdělávání nadaných žáků v běžné třídě
- Letní akademie Discover
- Zvaž vědu – projekt aktivních středoškoláků se zájmem o vědu
- Learning by design – metoda spočívající v řešení reálných problémů třídy nebo komunity
- Facebooková skupiny My dospělí od nadaných
- Cesty k podvýkonnosti: Faktory podvýkonnosti u nadaných studujících na vysokých školách – Magisterská práce – Mojmír Mykiska
- Stres a copingové strategie u nadaných jedinců ve vynořující se dospělosti – Bakalářská práce – Mojmír Mykiska
- Komparace zahraničních přístupů k problematice nadání – Bakalářská práce – Tereza Jánská – Nekognitivní charakteristiky nadání, neurologický základ
Organizátoři pracovního setkání
PhDr. Eva Vondráková
vondrakova@gmail.com
Předsedkyně Společnosti pro talent a nadání.
Více informací o její činnosti
Mgr. Mojmír Mykiska
mykiskam@gmail.com
Absolvent magisterského studia Psychologie na Karlově univerzitě. Student doktorského studia. Zaměřuje se na nadané dospělé, především studenty univerzit.
Bc. Tereza Jánská
janska.tereza01@gmail.com
Studentka psychologie a speciální pedagogiky na univerzitě Palackého v Olomouci.