Společnost pro talent a nadání

(původní název: Československá pobočka ECHA )

Historie a vývoj:

V roce 1986 vznikla mezinárodní společnost European Council for High Ability (ECHA). Viz: www.echa.ws

Má-li být svět místem pro život v přijatelné kvalitě, potřebuje nadané jedince, schopné identifikovat a řešit spoustu problémů, se kterými si svět neví rady. Mimořádně nadaní jsou také přínosem ve všech oblastech života, od lékařství, přes moderní technologie, umění atd. Z výsledků práce těch, kteří měli to štěstí, že mohli plně rozvinout a realizovat své mimořádné nadání, máme užitek všichni. Země, které mají zájem na své prosperitě a úrovni života celé společnosti, se proto snaží tento potenciál podporovat a rozvíjet. Tento zájem existuje v různé míře v mnoha zemích všech světadílů. Je reprezentován společnostmi, které se zabývají podporou nadání. Patří sem například WCGTC, tedy Světová rada pro nadané a talentované děti, která existuje od začátku 70.let minulého století.
O řadu let později vznikla mezinárodní společnost ECHA, na jejímž informačním letáčku je uvedeno:

Evropou se šíří a zvyšuje povědomí o potřebách našich nejschopnějších jedinců. V posledních letech zapříčinil rostoucí zájem o tuto oblast vývoje dětí vznik nových forem praxe ve vzdělávání, četných výzkumných programů a studií, stoupl počet společností rodičů vysoce nadaných dětí a zvýšil se zájem o vysoce nadané lidi všeho věku.

 

ECHA vznikla na základě požadavku většiny evropských zemí na koordinaci. Hlavním cílem ECHA je fungovat jako komunikační síť, podporující výměnu informací mezi lidmi, kteří se zajímají o vysoké schopnosti – učiteli, vědci, psychology, rodiči i samotnými nadanými. S rostoucí sítí ECHA se zlepšuje péče o nadané a toto zlepšení je k užitku všem členům společnosti.

Základem pro vznik této specifické Evropské Rady je důvěra ve společné kulturní dědictví, které se liší od ostatních částí světa. Ačkoli je Evropa složena z různých zemí s mnoha jazyky, máme společné tradice a rozhled společností, v nichž je po staletí široce dostupné vzdělání. Sdílíme také podobné problémy a to je důvodem ke spolupráci na jejich řešení.

Cílem Evropské Rady pro vysoké schopnosti je zlepšit výzkum a rozvoj vynikajícího potenciálu člověka. Tato iniciativa vyžaduje snadný přístup ke komunikaci, aby nové objevy, ať už vědecké, nebo vycházející ze zkušenosti, mohly být pohotově sdíleny členy ECHA a dalšími, kdo se zajímají o vysoké schopnosti.

ECHA jako nevládní organizace získala v květnu 1995 statut poradce Rady Evropy.

 

Od r. 1988 pořádá ECHA 1x za dva roky odborné konference.

1.konference ECHA se konala v r. 1988 v Curychu. Zúčastnila se jí i psycholožka PhDr. Hana Drábková, která se zabývala dědičností nadání a v té době pracovala v Psychologické laboratoři Psychiatrické kliniky, Praha 2, Ke Karlovu 11.

Účastníci 1.ECHA konference byli požádáni, aby šířili myšlenky ECHA a založili její pobočky ve svých zemích.

Paní doktorka Hana Drábková založila pobočku mezinárodní společnosti ECHA v tehdejším Československu. Přípravný výbor ve složení PhDr. Hana Drábková , MUDr Zdeněk Kalvach , PhDr. Luděk Vajner a PhDr. Eva Vondráková začal pracovat na jaře 1989.

 

Cíle STaN

Společnost pro talent a nadání (STaN) vznikla na základě praktické potřeby a osobních zkušeností se vzděláváním nadaných dětí v bývalém Československu. Byla sice založena jako pobočka mezinárodní společnosti ECHA (European Council for High Ability, its study and development), ale principy, které měla zakladatelka československé pobočky šířit u nás, byly zakladatelům STaN natolik blízké, že se ochotně pustili do práce.

Problémy, které měly nadané děti (nuda, osamělost, nepochopení, zesměšnování, šikana, deprese, nebo alespoň ztráta motivace ke vzdělávání, apod.) v tehdejší škole, přetrvávají v mnoha případech dodnes, vzdor tomu, že v celém vzdělávacím systému nastal výrazný posun k lepšímu. V poslední době pozorujeme častejší výskyt „jemnějších variant“ této problematiky. Premianti prestižních škol, dokonce i vítězové souteží, kteří se dožadují náročnejší a zajímavější výuky, případně chtějí diskutovat s vedením školy o kvalitě vzdělávání, často narážejí na rozhořčení dotčených a odmítání legitimity výhrad i jakékoli diskuse na toto téma. Dalším okruhem problémů je exploatace nadaných žáku k reprezentaci školy, která ale není kompenzována podporou osobního rozvoje mimořádného nadání dotyčného žáka. Stává se, že takový student má (vzdor vynikajícímu prospěchu) problém s uvolněním z výuky k účasti ve vyšším kole mezinárodní souteže, do kterého úspěšně postoupil.

Vedle výše popsaných problémů dětí, které nevykazují známky vývojových poruch učení a chování nebo dokonce patologie, existuje početná skupina dětí s tzv. „dvojí výjimečností“, u kterých se oba tyto výrazné okruhy problémů vyskytují zároveň. Problémy těchto dětí jsou často velmi obtížně řešitelné a „návod“ pro práci s nimi prakticky neexistuje, neboť na „osvědčené“ metody práce s dětmi s poruchami učení a chování tyto děti vetšinou „nezabírají“. Navíc u nich často dochází ke stupňujícím se výchovným problémům.

Je stále více učitelů a psychologů, kteří se zajímají o problematiku nadaných a hledají odborné informace. Obvykle je k tomu motivuje setkání se skutečným případem, který se vymyká jejich dosavadním zkušenostem a „nezabírá“ na osvědčené postupy.

Zároveň však stále ještě existuje řada škol a učitelů, kteří nejsou ochotni připustit, že nadaní by mohli mít nějaké problémy, ani že by bylo zapotřebí způsob práce modernizovat.

Stále zůstává armáda „zásadových“ odpůrců péče o nadané, kteří nejenže nejsou motivováni dovědět se něco bližšího o problematice, ale dokonce „z principu“ odmítají na toto téma komunikovat a vzdělávat se.

Výsledkem jsou (v každém ročníku) minimálně stovky (odhadem spíše tisíce) případů neúspěšného vzdělávacího procesu, který navíc zatěžuje jak dítě a jeho rodinu, tak (většinou, ale ne ve všech případech) pedagoga a celou třídu, ve které se „problémový žák“ vyskytuje. Výsledky vynaloženého úsilí neodpovídají učitelově námaze, o realizaci potenciálu a vztahu ke vzdělávání dotyčného žáka a jejich důsledcích nemluvě.

Nové změny ve školské legislativě prinášejí zlepšení alespoň pro ty učitele, kteří chtěli mimořádně nadaným dětem pomoci netradičním řešením jejich problému, ale netroufli si vybočit z předepsaných mezí. Pomohou i dosavadním odpurcům různých opatření v péči o nadané tím, že budou určitou iniciativu vyžadovat. Přesto ale zůstává velká část problémů neřešena, neboť o nich tvůrci legislativních změn patrně vůbec neuvažovali.

Největším a nejdůležitejším okruhem problémů k řešení pak zůstává i nadále informovanost.

Patří sem především vzdělávání učitelů a psychologů v práci s nadanými, ale i vzájemná komunikace rodičů a škol. Také je velmi potřebné vytváření informačních sítí , spojujících odborníky (učitele, psychology a další), rodiče i studenty samotné, v rámci celé ČR i se zahraničními partnery.

Na Společnost pro talent a nadání, konkrétně na její předsedkyni PhDr. Evu Vondrákovou, se obracejí rodiče z celé CR se žádostí o radu a pomoc pri řešení problémů, spojených s výchovou a vzděláváním jejich dětí. Stoupá i počet učitelů a psychologů, kteří mají zájem o řešení konkrétních případů nebo o vzdělávání v této problematice.

Činnost STaN vychází ze skutečných potřeb školské veřejnosti. Je založena na neustále aktualizovaných odborných znalostech, získaných studiem i spoluprací s významnými zahraničními odborníky a na dlouhodobých zkušenostech z práce s nadanými.

V současné době se STaN, resp. její předsedkyně podílí zejména na řešení prípadů, které se vymykají ze státem nabízených možností nebo je jejich rešení teoreticky v rámci platné legislativy, ale jeho realizace je ve stávajících podmínkách příliš obtížná. O radu žádají také rodiče čím dál, tím mladších dětí. Zčásti jsou si vědomi významu útlého a předškolního věku pro rozvoj nadání dítěte, v některých případech chtějí své dítě ušetřit problémů, které coby nadané děti prožívali ve škole oni sami a někdy už vycházejí z negativních zkušeností s „nekompatibilitou“ svého dítěte s mateřskou školkou.

Za nejdůležitejší část činnosti STaN tedy považujeme posílení možnosti vytvářet informační sítě a komunikovat s rodiči, učiteli a dalšími odborníky i nadanými žáky a studenty z celé ČR i ze zahraničí.

Přípravný výbor Společnosti pro talent a nadání začal pracovat už na jaře 1989. Od té doby se uskutečnilo více než 50 odborných seminářů („pracovních dnů“ STaN-ECHA“), více než 100 setkání Klubu rodičů nadaných dětí (současné č íslování začalo až s přemístěním „Klubu“ do FZŠ Chlupova) a po dva školní roky existovaly také Kluby bystrých a zvídavých dětí. Členové STaN-ECHA se dle svých možností zúčastňovali pravidelných mezinárodních konferencí ECHA a díky neformální spolupráci se svými zahraničními kolegy udržují informovanost o aktuálním vývoji péče o nadané ve světe. Prostřednictvím výše zmíněných setkání, kurzů a publikační činnosti se snaží předávat tyto poznatky naší odborné i laické veřejnosti.

STaN získala zázemí v mateřské škole Rozmarýnek, Chlupova 1799, na sídlišti Lužiny v Praze 5, hned vedle FZŠ Chlupova 1 800, ve které se konají setkání Klubu rodičů