Nadané děti 4

V závěrečné části seriálu se zaměříme na programy pro vyhledávání a rozvoj nadaných dětí v předškolním věku, kdy se tvoří základ jejich pozdějšího vztahu ke vzdělávání..


Ve světě je, zejména v některých oblastech, pociťován nedostatek expertů. V současné době by bylo zapotřebí mít více vynikajících odborníků například v přírodních vědách. I proto je snaha motivovat děti k zájmu o poznávání, podporovat rozvoj jejich osobnosti a rozumových schopností a vyhledávat mezi nimi nadané jedince. Za tím účelem bylo vytvořeno mnoho kvalitních programů a ač jsou nejčastěji zaměřeny na starší žáky a středoškoláky, pozornost je věnována už dětem v mateřských školách. V předškolním věku jsou děti velmi zvídavé a činorodé. Mají-li k tomu patřičné podmínky, prudce se rozvíjí jejich myšlení a tvoří se základ jejich pozdějšího vztahu ke vzdělávání i jejich budoucí studijní úspěšnost.


Předškolní věk

Psycholožka PhDr. Jolana Laznibatová, zakladatelka bratislavské Školy a gymnázia pro mimořádně nadané děti ve své knize „Nadané dieťa, jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie“ uvádí: „I v naší koncepci podpory nadaných dětí zdůrazňujeme velký význam období předškolního věku dítěte, protože tehdy se naučí každý jedinec procentuálně nejvíc, respektive víc, než kdykoli v dalších vývojových etapách. Podobný názor mají i zahraniční odborníci, kteří připisují předškolnímu věku takovou důležitost, že se stává součástí výchovně vzdělávacích programů jako předstupně základní školy.“

Zmiňuje také některé z dlouhodobě existujících programů v USA, zaměřených na rozvoj nadaných předškoláků. Variant těchto škol je mnoho – od přísně výběrových po smíšené pro děti různého stupně intelektového nadání či pro nadané děti nějakým způsobem handicapované. Tyto školy jsou zaměřeny především na rozvoj intelektového nadání a sociálních dovedností, které rozvíjejí např. v následujících kategoriích:


Temperament dětí

Ve schopnosti dítěte přizpůsobit se, hraje významnou roli jeho temperament. S ohledem na něj jsou v knize uvedeny čtyři kategorie dětí:

1. otevřené děti - pozitivně a rychle reagující na nové věci a situace,

2. přizpůsobivé děti – zpravidla se pozitivně připojují ke skupině,

3. váhavé děti – nejprve stojí stranou, ale potom se pomalu připojí k ostatním,

4. uzavřené děti – delší dobu mají k nové situaci pouze negativní postoj.


V souladu se svým temperamentem a interakčními a komunikativními schopnostmi reagují nadané děti na problémy, se kterými se v mateřské škole setkávají:

 

Problémové dítě

Mnoho nadaných dětí, zejména chlapců, je „výchovným oříškem“ pro své rodiče i pedagogy. Velmi užitečnou knihou, vysvětlující a pro vychovatele návodnou, je „Problémové dítě v rodině a ve škole“, od Mary SheedyovéKurcinkové (Portál 1998). Pojednává o souvislostech prožívání a projevů dítěte s jeho temperamentem.

Má-li být mateřská škola přínosem pro všechny děti, tedy i pro nadané, potřebuje pracovníky informované o vývojových zvláštnostech a vzdělávacích potřebách nadaných, přiměřené vybavení a znalost způsobů práce s těmito dětmi. Nestačí ale znát jen metody rozvoje rozumových schopností. Dítě potřebuje mít pocit, že je v láskyplném a bezpečném prostředí. Nemá-li jej, vynakládá značnou část energie na „přežití“ a na vlastní rozvoj mu jí pak už mnoho nezbývá.

S rozvojem výzkumných poznatků i zkušeností s výchovou a vzděláváním nadaných se ukázalo, jak významné pro identifikaci, rozvoj i uplatnění nadání jsou mimointelektové faktory. Má-li být program rozvoje nadání úspěšný, nezbývá než brát je v úvahu.


Programy péče o nadané

V Evropě najdeme zajímavé programy jako součást péče o mladou generaci, počínaje předškolními dětmi, v poválečném Chorvatsku. Na konferenci týkající se vzdělávání nadaných v postkomunistických zemích, která se konala v říjnu 2001 v chorvatské Rovini, měli účastníci možnost seznámit se s projektem „V mateřské škole jako doma“, zaměřeným na objevování nadaných dětí. Významnou složkou tohoto programu je vytváření příjemné atmosféry, ve které by byla respektována individualita dětí a kde by děti byly šťastné, spokojené a plné radosti a zároveň podněcovány k učení způsobem nejlépe odpovídajícím jejich věku, stylu učení a vývojové úrovni.

V programu je zdůrazněno, že děti jsou zde během svého vývoje pojímány jako subjekty, nikoli objekty. To znamená, že je velmi podporována vlastní iniciativa dítěte a je snaha omezit vnější řízení na nezbytně nutnou míru. Nadměrná pomoc totiž dítěti ubírá sebedůvěru, zbavuje je iniciativy a omezuje tvořivost. Uvědomování si a akceptování potřeb dítěte je počátkem i základním principem jakékoli úspěšné výchovy a vzdělávání, jejichž cílem je podporovat rozvoj osobnosti dítěte.

Tento přístup vychází z předpokladu, že téměř každé dítě útlého věku je potenciálně nadané a mělo by dostat příležitost své schopnosti rozvinout. Aby se to mohlo uskutečnit, musí mít dítě možnost pracovat s různými materiály a tématy, poznávat zajímavé lidi a místa, zkoušet různé činnosti, objevovat a ověřovat své schopnosti i kompetentnost svých učitelů. K identifikaci nadaných byl použit multidimenzionální model identifikace nadaných dětí v časném věku (na identifikaci se podílejí rodiče, učitelé, psychologové, pedagogové a vrstevníci).


Centrum pro rozvoj nadaných dětí

Ve školním roce 1994/95 začala v oblasti Istrie spolupráce Centra pro rozvoj nadaných dětí „Bistrič“ ze Záhřebu zahájením seminářů pro učitelky mateřských škol, pro elementaristky a další odborníky na péči o předškolní děti. O dva roky později začala intenzivní spolupráce mateřské školy „Neven“ v Rovini a později i v některých dalších městech s Centrem. Po přípravě pedagogů se obrátila pozornost k rodičům nadaných dětí. Ve spolupráci s Centrem pro ně byly připraveny semináře a workshopy o identifikaci a vedení nadaných dětí. Důraz byl opět kladen na:

Zvláštní pozornost byla věnována objevování potenciálně nadaných dětí a jejich aktivní účasti na rozšiřujícím programu. Děti pracovaly na „výzkumných projektech“ Navrhovaly témata, kterými by se chtěly zabývat. Spolupracovaly na přípravě projektu, zaznamenávaly – kresbou, modelem, písemně, pokud to uměly, průběh „výzkumu“. Konzultantem bylo vždy pracoviště (nemocnice, farma, výzkumný ústav), zabývající se danou tématikou. Děti měly možnost setkávat se s odborníky a dostávat kvalifikované odpovědi na své otázky. Na konferenci jsme viděli dětmi zpracované projekty, např.: „život v moři“, „jak funguje lidské tělo“, „rozmnožování zvířat“, „životní prostředí“.

Na realizaci projektu se také významně podílely „mimoškolkové faktory“ (základní škola, další vzdělávací instituce, širší komunita).

Mezi cíle, kterých bylo dosaženo, patří:

Účastníci projektu v hodnocení výsledků dále konstatují, že u všech dětí se zvýšila jejich nezávislost a sebedůvěra; dospělí objevili „nové“ schopnosti dětí, které u nich dříve nepředpokládali; všechny těšila týmová práce dětí a dospělých; organizovali mnoho činností daleko složitějších a náročnějších, než tomu bylo dříve; očekávali vynikající výkon ode všech dětí i od sebe samých.


Projekty v MŠ

Podobné projekty a zkušenosti ukazují, že děti dokážou mnohem víc, než od nich běžně dospělí očekávají. Důvěra ve schopnosti dítěte a nestresující prostředí vzbuzují zájem dítěte tvořit, realizovat své projekty a procvičovat a ověřovat si své schopnosti. Projekt se svou náplní blíží ve světě rozšířené spolupráci starších žáků a studentů středních škol s vědci na skutečných výzkumech.

I u nás některé mateřské školy vedou děti k poznávání okolního světa podobnými metodami. Uvítali bychom informace o podobných projektech a o školách, které se snaží přiměřeně rozvíjet děti předcházející věkové normy a vyžadující náročnější způsoby práce.

 



PhDr. Eva Vondráková

Články Nadané dítě 1 – 4 byly původně zpracovány pro portál Informatorium, 2002.