Nadané děti 1

V posledních několika desetiletích se v evropském školství věnuje zvýšená pozornost vzdělávání a výchově nadaných dětí. K tomuto proudu se rychle připojují i postkomunistické státy.

 

Ve všech ekonomicky vyspělých zemích světa existují nějaké formy péče o nadané, která je i legislativně zakotvena a finančně zabezpečena.  Jsou k dispozici víceúčelová centra nebo alespoň poradny, specializované na nadanou populaci. Učitelé mají možnost vzdělávat se pro práci s nadanými žáky, rodiče a děti se mohou se svými problémy obrátit na odborníky.

Nadanými se zabývají státní i nevládní organizace. Z nich jsou nejznámější WCGTC (World Council for Gifted and Talented Children, neboli Světová rada pro nadané a talentované děti, viz: www.WorldGifted.org) a ECHA (European Council for High Ability, its study and development, tedy Evropská rada pro vysoké schopnosti, jejich výzkum a rozvoj, viz: www.echa.ws). Jejich členy jsou pedagogové, psychologové, ale i rodiče nadaných dětí. Mezinárodní výbory těchto společností jsou složeny z významných odborníků, působících na univerzitách a ve výzkumných ústavech. Podobné společnosti působí v Asii a Austrálii. Centrum pro nadané existuje např. i v jihoafrické Pretorii. Také některé země střední a jižní Ameriky spolupracují na mezinárodních výzkumných projektech, vzdělávají učitele a poskytují jim i rodičům nadaných dětí poradenské služby.

Mezinárodní konference WCGTC i ECHA se konají střídavě, každá jednou za dva roky. Nejbližší, 8. konference ECHA, bude 9. – 13. října 2002 na řeckém ostrově Rhodos. Členové WCGTC se setkají 1. – 5. srpna 2003 na již 15. konferenci, v australské Adelaidě. Ještě dříve, tedy 12. - 16. srpna 2002, proběhne 7. Asijsko-pacifická konference, v thajském Bangkoku.

Nejdéle, už více než sto let, se problematikou nadaných zabývají Spojené státy, několik desetiletí západní Evropa a některé asijské země. Za tu dobu se uskutečnila celá řada výzkumů a z nich vyplývajících opatření. Ve světě existuje nepřeberné množství odborné i populární literatury o nadaných, ponejvíce v angličtině.

Zjednodušila se výměna informací, což usnadňuje mezinárodní spolupráci i překonávání handicapu některých zemí, způsobenému dlouhodobou izolací.

V současné době není problém najít kvalitní informace prostřednictvím internetu.


Společnost pro talent a nadání

V ČR se systém péče o nadané připravuje. Společnost pro talent a nadání je pobočkou ECHA. Organizuje odborné semináře pro učitele a psychology, Klub rodičů nadaných dětí, přednášky pro učitele, pro rodiče a spolupracuje na přípravě systému péče o nadané a na jeho realizaci.

Projevy a potřeby nadaných dětí a zkušenosti s jejich výchovou jsou v mnoha ohledech v různých zemích podobné. Velmi záleží na informovanosti vychovatelů, zda se totéž dítě bude radostně a úspěšně rozvíjet, nebo zda bude svému okolí působit problémy. Existují i mimořádně nadané děti navenek přizpůsobené a stres, který zažívají v případě výchovy, neodpovídající jejich vývojovým potřebám, se projeví zhoršením zdravotního stavu. Problémy s přizpůsobením se mateřské škole jsou u těchto dětí poměrně časté. Jsou známy z odborné literatury stejně jako ze zkušeností rodičů, kteří kontaktovali Společnost pro talent a nadání.

Na tom, jak bude dítě uvedeno do světa vzdělávání, záleží jeho budoucí zájem o studium i pozdější úspěšnost.


Zájem o nadané

Proč se ve světě věnuje nadaným taková pozornost? Důvody jsou ekonomické i etické.    Prof. Joan Freemanová, psycholožka, zabývající se výzkumem nadání a zakladatelka společnosti ECHA, uvádí ve své knize Gifted Children Grown Up (London, 2001) dva hlavní důvody, proč pomáhat nadaným dětem realizovat jejich potenciál:

Jako v každé zkoumané oblasti, i ve studiu talentu a nadání se postupuje od nápadných projevů ke skrytým souvislostem. Nejprve se věnovala pozornost   výkonům a jejich měření. Se stoupajícím porozuměním problematice byl stále zřetelnější význam dalších činitelů, nacházejících se mimo oblast nadání. Tak byla např. jedna z konferencí ECHA zaměřena na mimointelektové faktory ovlivňující nadání, zejména na sociální a emocionální přizpůsobivost.

V současné době je jedním z preferovaných témat vztah nadání a jeho praktického uplatnění. Patří sem takzvaní underachievers, tedy nadaní, jejichž výkon nedosahuje kvality, odpovídající potenciálu, kterým  disponují. Předmětem výzkumu jsou také osobnosti “expertů”, tedy těch, kteří své nadání realizovali v plné míře.

Na základě získaných poznatků se pozornost odborníků postupně přesouvá ke stále nižším věkovým kategoriím. Ukazuje se, že má-li člověk dosáhnout co nejúplnějšího rozvoje svého potenciálu, potřebuje vhodné podmínky už od nejútlejšího věku. Už v něm si totiž buduje „základnu“ ke svému pozdějšímu rozvoji, zejména intelektovému a vytváří si „nástroje myšlení“, jakými jsou slovní zásoba a myšlenkové dovednosti. V podnětném a přátelském prostředí získává radost z poznávání a motivaci k osobnímu růstu.  Do centra pozornosti se tak dostává péče rodiny a předškolních zařízení. Podmínky, které jsou nezbytné pro pozdější dosažení mimořádné úrovně činnosti v určité oblasti, uvádí Harald Wagner (Complementary Approaches to Talent Development, in: Actualizing Talent). V zájmu plného rozvoje potenciálu a jeho pozdějšího uplatnění je důležité,

Nedostatečně využitý a trénovaný potenciál může ztrácet na kvalitě nebo dokonce úplně zaniknout, jak je známo např. z rozvoje řeči („vlčí děti“). Zdá se, že pro některé oblasti nadání (gymnastika, balet, hra na hudební nástroje, šachy) existují „kritická období vývoje“, kdy učení probíhá nejsnadněji. Začíná-li trénink v jakékoli oblasti  až po tomto období, je možnost dosažení úrovně plně odpovídající původnímu potenciálu nepravděpodobná, i kdyby ostatní podmínky výuky byly co nejlepší. Proto je důležité, aby potenciál dítěte byl objeven a rozvíjen tak brzy a tak systematicky, jak je možné. To znamená poskytnout dítěti příležitosti získat znalosti, vybudovat si dovednosti a vytvořit si vztah ke specfickým oblastem tak brzy a do takové míry, jak bude zapotřebí.


Znaky nadaných

V “Educating the Very Able” Joan Freemanová uvádí, cím se vyznacují velmi nadaní žáci. Mnohé tyto projevy mužeme pozorovat už u predškolních detí:

1)    Paměť a znalosti – vynikající paměť a používání informací.

2)   Sebeřízení – sami vědí nejlépe, jak se učit a jsou schopni si sami své učení kontrolovat.

3)   Rychlost myšlení – mohou strávit více času plánováním, ale potom se rychleji rozhodují.

4)   Zpracování problémů – doplní si informace, zjistí, co je a co není důležité a rychleji se doberou k podstatě věci.

5)   Pružnost – i když je jejich myšlení obvykle systematičtější, než myšlení ostatních dětí, jsou schopni si uvědomovat a přijmout i jiný možný způsob učení a řešení problémů.

6)   Dávají přednost složitosti – mají tendenci dělat hry a úkoly složitějšími, aby byly zajímavější.

7)   Už od raného věku mají mimořádnou schopnost záměrného a dlouhodobého soustředění.

8)   Časná symbolická aktivita – velmi brzy se naučí mluvit, číst a psát.

Ellen Winner (manželka u nás populárního a často citovaného Howarda Gardnera, autora knihy Dimenze myšlení) uvádí 3 atypické charakteristiky (mimořádně) nadaných (E. Winner: Gifted Children – Myths and Reality):

1) Předčasnost – první kroky ve zvládání určité oblasti činí dříve než je běžné

2) Trvání na vlastním tempu a postupu – učí se rychleji (a také jiným způsobem) než průměrné nebo i chytré děti. Potřebují minimální pomoc dospělých, většinou se učí samy. Objevy, ke kterým docházejí v jejich oblasti zájmů, je uvádějí v nadšení a motivují k dalším krokům. Nezávisle objevují pravidla a zákonitosti dané oblasti a tvoří nové svérázné způsoby řešení problémů. Znamená to, že jsou tvořivé

3) Mimořádná vnitřní motivace. Zarputile usilují o zvládnutí dané oblasti („zakousnou“ se do problému). Projevují intenzivní a neutuchající zájem a maximální schopnost soustredění, jsou „posedlí“ svým úsilím zvládnout problém.


Definice nadání

Prof. Joan Freeman, zakladatelka mezinárodní společnosti ECHA (Evropská rada pro vysoké schopnosti, jejich výzkum a rozvoj) a poradkyně britské vlády, uvádí v jedné ze svých nejvýznamnějších publikací, nazvané Vzdělávání vysoce nadaných, současné mezinárodní výzkumy (Joan Freeman: Educating the Very Able, Ofsted 1998, Londýn), tuto definici nadání:

„Vysoce nadaní jsou zde definováni jako ti, kteří buď vykazují mimořádně vysokou úroveň své činnosti, ať už v celém spektru nebo v omezené oblasti, nebo ti, jejichž potenciál ještě nebyl pomocí testů ani experty rozpoznán. Je rozdíl mezi zjevným nadáním dětí,  nebo adolescentů a dospělých. Nadání dětí je obvykle vnímáno jako rychlejší vývoj v porovnání s jejich vrstevníky, nadání dospělých  je spatřováno ve vysoké úrovni činnosti, založené na mnohaleté usilovné práci ve zvolené oblasti.

Nadání se může týkat současně více oblastí, např. intelektu, umění, tvořivosti, pohybových a sociálních dovedností, nebo může být omezeno na jednu či dvě z nich. Ale potenciál, ať už je jakýkoli, se může rozvinout do mimořádně vysoké úrovně činnosti pouze v podmínkách poskytujících přiměřené vybavení a psychologické příležitosti k učení.

Diskuse o přesných definicích a identifikaci takových dětí probíhají už téměř celé století a budou bezpochyby pokračovat.  Pro vzdělávání je však produktivnější (a vědečtější)  posuzovat úspěšnost z hlediska dynamických interakcí mezi jedincem a vzdělávacími příležitostmi, kterých se mu v životě dostalo. Děti, které mají potenciál pro mimořádné vysokou úroveň činnosti, mohou potřebovat takové vzdělávací podmínky, jaké nespecializované školy nabídnout nemohou.“



PhDr. Eva Vondráková

Články Nadané dítě 1 – 4 byly původně zpracovány pro portál Informatorium, 2002.