Současné možnosti vzdělávání mimořádně nadaných bezproblémových dětí v ČR

Příspěvek, přednesený na IV. mezinárodní „Mini-ECHA“ konferenci „Špecifiká vývinu a realizácia potenciálu nadaných detí“, která se konala 11.– 12.11.2005 v Čilistově u Bratislavy

 

PhDr. Eva Vondráková, předsedkyně Společnosti pro talent a nadání,
Chlupova 1799 (MŠ Rozmarýnek), 155 00 Praha 5, pošta 515, Česká republika
vondrakova@gmail.com

 

Společnost pro talent a nadání vznikla jako pobočka ECHA (European Council for High Ability, its study and development) a zahájila svoji činnost na jaře 1989. Mezi její aktivity patřily Kluby bystrých a zvídavých dětí, které fungovaly v letech 1989 – 1991. Od začátku své činnosti organizuje STaN odborné semináře. Na společnost se obracejí se žádostí o odbornou radu a pomoc rodiče z celé ČR, nověji také učitelé a další zájemci. Aby měli rodiče možnost získávat potřebné informace, vyměňovat si zkušenosti a konzultovat své problémy s výchovou a vzděláváním nadaných dětí, byla v r.1993 zahájena pravidelná činnost Klubu rodičů, která, s malou přestávkou, pokračuje dodnes.

 

Příspěvek popisuje a porovnává dosavadní vývoj a současnou situaci ve vzdělávání tří mimořádně nadaných chlapců ve věku 9 a 10 let. Všichni mají vynikající školní prospěch, širokou škálu zájmů a netypický průběh vzdělávání. Jejich vývoj sledujeme už od předškolního věku. Porovnáváme jejich projevy a zvažujeme vhodnost další vzdělávací cesty.

 

Our presentation describes and compares actual progress and current situation in education of three profoundly gifted boys, age nine and ten. All of them are extremely succesful at school, have broad scale of interests and atypical process of education. We follow up their progress from the preschool age. We compare their behaviour and help with planning of proper education.

 

Nadané děti se v některých projevech nápadně liší od svých vrstevníků už v útlém věku. V tomto sdělení porovnáme počáteční léta školní docházky a její zvláštnosti u tří mimořádně nadaných chlapců. Jejich rodiče se před několika lety obrátili na Společnost pro talent a nadání se žádostí o odbornou radu a pomoc.

Chlapcům je v současné době kolem 9 let. Všichni jsou mimořádně chápaví, zvídaví, mají vynikající paměť, spoustu znalostí, zejména o svých oblíbených tématech a širokou škálu zájmů. Jsou přátelští, bez známek poruch osobnosti či učení. Ve školní docházce jsou akcelerovaní a i ve třídě, kde jsou nejmladší, mají vynikající prospěch. Pro všechny by byla vhodná škola pro mimořádně nadané děti, která ale v ČR neexistuje. Jeden z nich podobnou školu navštěvuje v USA, kde t.č. žije, další dva jsou žáky základních škol v ČR, mají ale individuální vzdělávací plán a zcela netradiční způsob vzdělávání.

Všichni jsou svým intelektem, studijní motivací i výsledky velmi vhodnými adepty pro víceletá gymnázia. Ve všech případech se bude o jejich další vzdělávací cestě rozhodovat v tomto školním roce (2005/06) a všichni budou navštěvovat školy v ČR.

Až potud vypadá vše celkem jednoduše. První komplikaci obsahuje další společný znak všech tří případů:


Všechny rodiny si přejí, aby jejich dítě bylo dostatečně vytíženo a jeho vzdělávání bylo velmi kvalitní. Zároveň by ale chtěly, aby škola dbala na osobnostní rozvoj dítěte a pomáhala rozvíjet jeho sebedůvěru, samostatnost a svobodomyslnost. Jak to vyjádřila jedna z maminek, nechtěli by školu, která:....“nebere ohled na vlastní názor, s dětmi jedná jako s nesvéprávnými, převažuje tam dril a všechny srovnají do latě“.

Jak víme z řady případů z poradenské praxe, z činnosti Společnosti pro talent a nadání, z působení v Unii rodičů ČR, z rozhovorů s nadanými a studijně velmi úspěšnými uchazeči o přestup na OGB (Mensa gymnázium) a z dalších zdrojů (např. Linky důvěry), takovéto vlastnosti má, bohužel, řada škol, a to i prestižních, ač by si to sotva která z nich přiznala.

Děti, které představujeme v našem sdělení, by i v takovéto škole úspěšně obstály. Byla by ale rizikovým faktorem v jejich vývoji. V osobnostním vývoji by mohla vést k nejistotě, neuroticismu, podřídivosti, přetvářce, lhostejnosti, depresi, cynismu, vzpouře nebo zkratovému jednání. Podobné příběhy ze své praxe známe. Stává se, že mezi těmi, kdo nedokončili studium střední školy, jsou mimořádně nadaní a původně velmi úspěšní žáci. Veřejnost (a to i mnozí učitelé a psychologové), která není seznámena s problematikou vzdělávání mimořádně nadaných, si často studijní neúspěšnost těchto jedinců vysvětluje tím, že na tak náročné studium nestačili nebo nebyli dost pilní. Tito tzv. „underachievers“ jsou už dlouhou dobu předmětem zájmu odborníků, zabývajících se nadanými.

V našem sdělení se zabýváme hledáním vhodné studijní cesty, která by co nejlépe rozvíjela intelektový a osobnostní potenciál těchto mimořádně nadaných dětí a zároveň byla prevencí z praxe i odborné literatury známých rizik selhání.

Porovnejme si nyní jednotlivé (zkrácené a zjednodušené) kasuistiky:

 
Radek (nar. 26.10.1996, nyní věk 8 let 10 měsíců), 5.a 6.třída ZŠ, severní Čechy:
Čtení: od dvou let slova, před třetím rokem čte text plynule a s porozuměním.
Psaní: před třetím rokem tiskací písmo, ve třech a půl letech psací.
Ve čtyřech letech měl spolehlivě zvládnuty požadavky první třídy.
Nástup do školy a akcelerace: legislativa v ČR neumožňovala a neumožňuje akceleraci při nástupu do školy o více než 4 měsíce. Radek tedy musel další dva roky čekat na „předčasné zahájení školní docházky“. Do první třídy nastoupil v necelých šesti letech. V té době už měl prakticky zvládnuty požadavky 1.stupně ZŠ. Přestoupil tedy a další dva roky výše do třetí třídy a byl v té době o tři roky akcelerován. Neměl problémy s výukou, ale paní učitelka začala poukazovat na jeho fyzickou nedostačivost vůči o tři roky starším spolužákům (pomaleji běhal a opisoval z tabule). „Vrátil“ se tedy do druhé třídy, kde měl velmi vstřícnou paní učitelku. V této třídě zůstává, takže nyní je žákem 5. a 6.třídy (jeho vrstevníci jsou ve 3.třídě). Je také mimořádně hudebně nadaný. Individuální vzdělávací plán (IVP), který pro něj původně připravovala jeho matka, která je učitelka a speciální pedagožka, připravuje nyní škola ve spolupráci s poradnou. Docházku do školy má Radek přizpůsobenu intenzivnímu hudebnímu vzdělávání (hra na klavír a na klarinet).
Další směr vzdělávání: víceleté gymnázium by bylo velmi vhodné, z organizačních důvodů byl ale tento záměr opuštěn. Chlapec by musel dojíždět do školy, odpovídající představám rodiny, několik desítek km. Ač by byl schopen cestu samostatně zvládnout, nebyla tato varianta, vzhledem k různým možným rizikům, zvolena.
Chlapec tedy bude pokračovat v jiné, ale blízké ZŠ, ve třídě, zaměřené na informatiku. Bude mít i nadále IVP a „ušetřený čas“ bude věnován jeho individuálnímu rozvoji.
 
 
Nick (nar. 30.6.1996, nyní věk 9 let 2 měsíce), Čechoameričan, žijící v USA. 5. a 6.třída školy pro mimořádně nadané v Denveru:
Čtení: krátce po dovršení dvou let slova, před třetím rokem čtení s porozuměním, česky i anglicky.
Psaní: velkými tiskacími písmeny, krátce po začátku čtení.
Nástup do školy a akcelerace: V USA je běžný nástup do školy v pěti letech. Nick zahájil školní docházku ve věku 5 let a 2 měsíce. V první třídě se velmi nudil a neměl kamarády. Rodiče tedy vyhledali odbornou pomoc. Navštívili Centrum pro mimořádně nadané v Denveru (kde chlapci naměřili IQ 195) a byla jim doporučena jedna z nejlepších škol pro mimořádně nadané děti v USA. Škola je soukromá a velmi drahá. Na této škole si Nick našel kamarády a program byl mnohem zajímavější. I tady ale potřeboval náročnější variantu vzdělávání, než jakou škola nabízí. Byl tedy akcelerován o dva roky a má IVP pro matematiku. Vzhledem k mimořádnému intelektovému nadání byl zařazen do programu Davidsonovy nadace a Centra pro nadané při Univerzitě Johnse Hopkinse.
Další směr vzdělávání: Rodina se letos stěhuje do ČR a Nick se bude ucházet o přijetí na některém z víceletých gymnázií v Praze. V současné době se připravuje na přijímací zkoušky.
 
 
Honzík (nar. 19.10.1995, nyní věk 9 let 10 měsíců) 5.třída ZŠ, okolí Prahy:
Čtení: plynule a s porozuměním krátce po dovršení tří let.
Psaní: velkými tiskacími písmeny před čtvrtým rokem
Nástup do školy a akcelerace: Nastoupil „řádně“, tedy ve věku 6 let a 10 měsíců. Jediné, co neuměl, bylo psací písmo. To se záhy doučil a paní učitelka doporučila přestup do druhé třídy od pololetí. I tady pro něj byla výuka velmi snadná a byla doporučena další akcelerace. Chlapec je ale velmi drobný a byl nejmenší i v předchozí třídě. Mimo to je také hudebně mimořádně nadaný (hraje na housle) a má spoustu dalších zájmů. Maminka tedy tuto nabídku školy nevyužila. V tomto případě je akcelerace a IVP, který rovněž zohledňuje hudební vzdělávání dítěte, záležitostí vstřícného a osvíceného přístupu školy a její dohody s matkou. Před nástupem do ZŠ požádala matka PPP o vyšetření chlapce a o radu, jak postupovat při jeho výchově a vzdělávání. Bylo jí ale řečeno, že je ani nebudou objednávat, neboť je to zbytečné. Že „to“ (tedy jeho náskok před vrstevníky) samo přejde. Škola se při tvorbě IVP pro toto dítě obešla bez spolupráce s poradnou.
Další směr vzdělávání: Chlapec se ve škole cítí celkem dobře, náročnost výuky ale nedostačuje jeho vzdělávacím potřebám, takže se nudí. Změnila se třídní učitelka a její přístup je „klasický“ a zejména pro mimořádně nadané dítě nevhodný. Maminka proto nyní řeší otázku dalšího postupu (přestup na víceleté gymnázium), který by umožnil i nadále intenzivně rozvíjet mimořádné nadání chlapce nejen v oblasti intelektové, ale i hudební. Vzhledem k nepříznivé finanční situaci rodiny by zde patrně mohlo být vhodným řešením nové otevřené gymnázium Open-Gate. Pokud by chlapec nebyl na víceleté gymnázium přijat, bude rozhodně nutno současnou nevyhovující situaci řešit.
 

Závěr:

Byla nastartována změna. Zatím je ale současný stav péče o mimořádně nadané děti v ČR stále spíše záležitostí rodiny a náhody, pokud jde o vstřícnost a informovanost školy a poradny. Nová školská legislativa umožňuje větší variabilitu a prostupnost v péči o nadané. Některé záležitosti, např. předčasné zahájení školní docházky nebo její nahrazení jiným vhodným způsobem rozvoje mimořádně nadaných dětí předškolního věku však ani teď neřeší. Je ještě mnoho škol, které nezměnily svůj přístup k žákům a studentům a kde chybí partnerská komunikace a není doceněn vliv školy na rozvoj osobnosti žáků.

Mimořádně nadaní žáci tam mají i nadále problémy, pokud po škole požadují práci navíc, vybočení z vyjetých kolejí a otevřenou partnerskou komunikaci. Pokud škola odmítá změnit své zvyklosti, najdou tito studenti v lepším případě vstřícnější školu. V horším se naučí, že usilovat o změny je zbytečné nebo i riskantní. Potvrdí si pravdu přísloví, které říká, že: „hřebík, který vyčnívá, je třeba zatlouci“. Ti „bezproblémoví“, konformnější (alespoň navenek), „přežijí“. Ti nekonformní a problémoví, ať už skutečně nebo z pohledu školy, budou i nadále rozšiřovat řady tzv. „underachievers“, tedy těch, kteří nerealizují dostatečně svůj potenciál nebo dokonce „odcházejí ze škol a někdy i ze života vůbec“ (jak poznamenala Erika Landau, zakladatelka Centra pro nadané v Tel Avivu). Dokonce i ti žáci, kteří přestali mít požadavky na zvýšení náročnosti a kvality studia a mají vynikající prospěch, jsou ve skutečnosti underachievers, kterým škola nedovoluje dostatečně realizovat svůj potenciál. Je to obrovská ztráta pro ně i pro společnost. Nezbytně nutné je kvalitní a celoplošné vzdělávání učitelů a psychologů a jejich informovanost v oblasti péče o nadané. Na mnoha školách je nutno přejít od teorie ke skutečně demokratickému způsobu jednání.